Nazareth

William McCafferty a Pete Agnew se poprvé potkali v první třídě základní školy, kdy si spolu sedli do stejné lavice a  začalo přátelství, které trvá dodnes. Na rozdíl od drtivé většiny měli oba rádi stejný styl muziky, nebylo tedy divu, že působili ve stejných kapelách. Začátky hudební dvojice však byly víceméně mařeny faktem, kde se oba narodili. Není totiž žádným tajemstvím, že začátkem šedesátých let byla sice ve Skotsku spousta začínajích kapel, které se snažily o vlastní zvuk, ale od úspěchu je dělilo to, že byly daleko od centra hudebního šoubyznysu, tedy Londýna, jenž považoval kapely ze severní části ostrova téměř za odpad.  Když se Agnew objevil ve své první kapele The Shadettes v roce 1967, promotéři a manažeři sálů požadovali, aby se muzikanti každý týden naučili tři nové hity z hitparády. V té době v kapele The Shadettes již působil i bubeník Darrell Sweet. Dan McCafferty se připojil až o rok později. Členem kapely se stal za podobných okolností jako později Bon Scott v AC/DC. Když odešel jeden ze dvou původních zpěváků The Shadettes v den koncertu, kapela se rozhodla vyzkoušet na jeho post svého bedňáka McCaffertyho, což se ukázalo jako skvělá volba. Čtveřici doplnil dlouholetý přítel  Manuel Charlton, který do kapely vnesl nápad psát vlastní hudbu. Až do té chvíle o tom The Shadettes v podstatě nepřemýšleli, protože byli najímáni jako lidský jukebox, ale tou dobou se začaly objevovat i kapely jako Led Zeppelin, Deep Purple nebo Spooky Tooth a otevíraly se nové možnosti. V roce 1968 se The Shadettes rozhodli přejmenovat na Nazareth podle skladby The Weight od kapely The Band. Díky svému biblickému jménu byli často mylně považováni za skupinu náboženského charakteru, což zpočátku přinášelo negativní ohlasy, ale zároveň i tato negativní popularita stačila na to, aby se jméno dostalo částečně do povědomí. O to, aby Nazareth prorazili v těžkých začátcích a mohli se objevit i v Londýně, se hodně zasloužil i jejich manažer Bill Fehily. První oficiální koncert mimo rodné Skotsko se konal v londýnském Marque. A další vystoupení na sebe nenechala dlouho čekat. Jak se začalo jméno Nazareth objevovat častěji a častěji, kapely si všimla nahrávací společnost Pegasus Records, jež s Nazareth nahrála první, stejnojmenné album v roce 1971. Obsahovalo předělávku  Morning Dew od Tima Rose, která narozdíl od rodného ostrova zaznamenala úspěch v Německu. Pro následující album Exercises z roku 1972 byl Roy Thomas Baker, který později spolupracoval také s Queen, povýšen z pozice technika do role producenta. První Nazareth verze Woke Up This Morning a tradičně skotsky laděná 1692 (Glen Coe Massacre) měly být přednostmi tohoto alba. Ony se jimi také staly, ale až po třiceti letech. Nazareth zkrátka tehdy ještě neměli ponětí, jakým typem kapely by chtěli být.  Oděni jako glam rockeři pánové odjeli tour s Atomic Rooster a Rorym Gallagherem. Pak přišlo pozvání od tehdy nových, anglických hvězd Deep Puprle, aby je Nazareth doprovázeli na evropském a americkém turné. Toto pozvání dost možná  bylo i poděkováním kapele Nazareth za to, že před pár lety upozornila skotské promotéry na vycházející hvězdu Deep Purple. Ačkoliv se Nazareth začalo dařit po hudební stránce, objevily se problémy v managementu, kde rostlo napětí. Kromě mezd byly velké náklady na nástroje, tour, novou dodávku a také na natočení obou alb. Záhy se však začalo blýskat na lepší časy, když se čtveřice rozhodla, že materiál, který už poměrně frekventovaně hrála na koncertech, nahraje na své třetím album. Jako o možném producentovi uvažovala kapela o Petu Townshendovi z The Who nebo o Jimmym Pageovi z Led Zeppelin. Jejich dilema bylo ovšem vyřešeno, když svoje producentské služby nabídl Roger Glover, jenž měl výrazný zájem podílet se na nahrávání tohoto alba. I když byl baskytarista Deep Purple právě na odchodu z kapely, jeho sláva byla dost velká na to, aby potlačila Fehillyho obavy. Tato spolupráce se ukázala jako štastný krok. Album Razamanaz, které vyšlo v roce 1973, obsahovalo vše, co předchozím Nazareth a Exercises chybělo. Razamanaz bylo soustředěné, obsahovalo chytlavé, prudké písně. Vedle skladby Broken Down Angel, která kapele poprvé přinesla umístění v britské Top 10, byly dalšími významnými kousky na albu titulní, divoká Razamanaz a Bad Bad Boy s úžasnou slide kytarou. Díky tomuto vzestupu se současně dostavilo i velké tour, kde se Nazareth již stavěli do pozice hlavního hosta večera - jako předskokan tehdy hrál na tour Robin Trower. Roger Glover kapele Nazareth přinesl štěstí i při produkci dalšího, trefně nazvaného alba Loud ‘N‘ Proud, které kromě coveru Teenage Nervous Breakdown obsahovalo i slavnou předělávku písně This Flight Tonight od Joni Mitchell. Sama folková zpěvačka si tuto verzi z roku 1974 velmi oblíbila a nebylo to rozhodně naposledy, kdy skotští rockeři svým coverem proslavili píseň víc než původní autoři. Další producentský počin Rogera Glovera u Skotů na sebe nenechal dlouho čekat. V pořadí již páté album s názvem Rampant vznikalo ve švýcarském Montreux a jako host si na něm ve skladbách Glad When You’re Gone a Shanghai’d In Shanghai zahrál klávesista Deep Purple Jon Lord. Během patnácti měsíců nahráli Nazareth tři alba a odjeli stovky koncertů. Na  turné se často setkávali s nabídkou drog. Tady se ovšem projevilo to, co Nazareth dělí od mnoha jiných kapel. Dnes již skotští dinosauři začínali svou kariéru ač mladí, tak již coby ženatí pánové, mnohdy s dětmi... A to se stalo jedním z důvodů, proč jako kapela nepropadli v té době tak typickému drogovému pokušení. Kolotoč nahrávání a koncertů však stále nebral konce, což přineslo čtveřici  ovoce v roce 1975, když kytarista Manny Charlton produkoval v pořadí již šesté album kapely. Hair Of The Dog přineslo i kýženou slávu v Americe, protože obsahovalo světový hit - předělávku písně Love Hurts. Jeho kopie se prodalo víc jak dva miliony kusů (ačkoliv Love Hurts byla z evropské verze alba překvapivě vynechána a nahrazena skladbou Guilty). K úspěchu tohoto alba dopomohla i stejnojmenná píseň, tedy Hair Of The Dog. Ještě v tom samém roce Nazareth vydali úspěšný singl, a to předělávku písně My White Bicycle od kapely Tomorrow, která se umístila v britské Top 20. Tou dobou ovšem nahrávací společnost vešla do konkurzu a Skoti přijali nabídku dělat předkapelu Bad Company na koncertě v Londýně. Nahrávací volno využil Dan McCafferty k tomu, aby na svět přivedl svou sólovou desku, na které spolupracoval i se Zalem Cleminsonem a Rogerem Gloverem. V roce 1976 byla  nahrávací pauza Nazareth ukončena a kapela vydala album Close Enough For Rock ‘N‘ Roll, jenž bylo zároveň prvním počinen u společnosti Mountain Records. Tento nový přírůstek v diskografii s sebou nesl i hit Telegram, který se stal jedním z klenotů rockové hudby. Právě tento rok byl dovršen ještě albem Play ‘N‘ The Game.V Británii sice nezaznamenalo téměř žádný úspěch, ale o to lépe bylo přijato v Kanadě a určitých částech Evropy.O pár měsíců později, už v roce 1997, světlo světa spatřilo album Expect No Mercy. Jeho titulní skladba mezi fanoušky dodnes patří k nejoblíbenějším z celého repertoáru. Právě po vydání tohoto počinu kapela na doporučení Mannyho Charltona pozvala  do svých řad kytaristu Zala Cleminsona. Dost možná i právě díky poněkud ráznějšímu vkusu nového kytaristy vzniklo v roce 1979 do té doby nejtvrdší album No Mean City, z něhož vzešly i singlové hity jako Star a May The Sunshine. Změna nastala s nahráváním dalšího alba v roce 1980, kdy se produkce ujal Jeff ‘Skunk’ Baxter, což s sebou neslo nové, mnohdy nepříliš vyhovující motivační metody. Album Malice In Wonderland nepřineslo kapele výraznější úspěch a po jeho vydání Zal Cleminson odešel. V klasické sestavě Nazareth nahráli v roce 1981 poněkud kontroverzní desku The Fool Circle, takže nebylo žádným překvapením, když se pokusili zachránit dění přijetím dvou nových členů. Řady kapely rozšířil mladý kytarista Billy Rankin a klávesista John Locke. Následné tour, které proběhlo v roce1981, přineslo živé dvojalbum Snaz. Nazareth s ním znovu slavili úspěch. Generálku si šestice odbyla ve studiu při nahrávání alba 2XS, jenž mělo premiéru o rok později. Ačkoliv hit Dream On slavil velké úspěchy v Americe a Evropě, v Británii jako takové se no sič této skladby neujal. Současně John Locke odešel z kapely. Přestože pětice neustále koncertovala po světě, tak ani album Sound Elixir z roku 1983 nezabránilo potížím, které měly přijít, když manažer kapely utekl se všemi penězi a zanechal rockery bez prostředků. Tuto napjatou situaci neunesl Billy Rankin a  z kapely odešel. Opětovně jako čtveřice Skoti v roce 1984 vydali alba The Catch a Cinema, během jejichž nahrávání také zaznamenali první problémy s kytaristou Mannym Charltonem . Tyto problémy však nezměnily nic na faktu, že  Nazareth byli jednou z prvních kapel, která tou dobou hrála za železnou oponou v Polsku a vyprodala dvanáct koncertů na moskevském Olympijském stadionu. Na promo turné k nepříliš šťastnému albu Snakes ‘N’Ladders se Manny Charlton rozhodl po mnoha neshodách odejít z Nazareth. Navzdory veškerému očekávání byl Billy Rankin přesvědčen, aby se vrátil zpět do kapely. Záhy vzniklo v pořadí již osmnácté studiové album s názvem No Jive, které se velmi dobře ujalo i v Británii. Následovalo ještě jedno album, na kterém se podílel mladičký Rankin, a to Move Me z roku 1994. Celkově přineslo kapele popovější zvuk. Billyho hudební smýšlení se začalo rozcházet s ideou zbytku kapely a Rankin opět odešel. Jeho místo zaplnil současný kytarista Jimmy Murrison. Řady skotských  rockerů rozšířil ještě klávesista Ron Leahy. V tomto obsazení Nazareth vydali v roce 1998 vynikající album Boogaloo. Při zahájení druhé části stejnojmenného tour v New Albany v Americe se však kapele přihodila nečekaná tragédie. V věku 51 let zemřel na infarkt bubeník a zakládající člen kapely Darrell Sweet. Otřesená kapela ihned odložila tour a vrátila se do svých domovů, kde se shodla na tom, že Darrell by si přál, aby pokračovali. Na jeho místo za bicí soupravou usedl nejmladší Agnewův syn Lee Agnew. V roce 2001 kapela odjela několik úspěšných koncertů společně s Uriah Heep a vydala vynikající živou desku a DVD Homecoming. O tři roky později z kapely odešel klávesista Ronnie  Leahy a Nazareth opět zůstali ve čtyřech. Nesmrtelnost kapely potvrdilo i loňské úspěšné DVD a CD Live In Brazil. Ovšem to, na co čekali fanoušci dlouhých deset let, se stalo skutečností až letos - Nazareth vydali svou 21. studiovou desku s názvem The Newz a kritiky napovídají, že se dlouhých deset let čekaní opravdu vyplatilo.....